Cílem obou skupin: získání politických práv a svobod pro český národ→po neúspěších opustili čeští poslanci říšskou radu (1863) a zahájili pasivní politiku.

-Po rakousko-uherském vyrovnání (1867)=velké zklamání pro Čechy, proto následovaly protestní akce-např.:tábory lidu, manifestace, položení základního kamene k ND a cesty do zahraničí (plán autonomie)

-V r.1871-fundamentální články (česko-rakouské vyrovnání)

      -měla vzniknout česká zemská vláda, národnostní zákon,.. Po protestech Němců a Uhrů odvolány a proti Čechům nastolen národnostní útisk-

-V roce 1879-návrat českých poslanců do říšské rady, podpora vlády Eduarda Taafeho-tzv. drobečková politika (dílčí úspěchy)

-1882-rozdělení pražské univerzity na německou a českou

Tomáš Garrigue Masaryk-profesor pražské univerzity, poslanec říšské rady, stoupenec realistické politiky, podporoval uzákonění 8.hodinové pracovní doby, všeobecné volební právo. Účastnil se sporů o rukopisy a vyvrátil jejich pravost, v tzv. hilsneriádě očistil jméno židovského mladíka obviněného z rituální vraždy

-V říšské radě měli stále převahu staročeši, aby posílili svoje pozice, potřebovali výrazný úspěch. Tím se měly stát v r. 1890-punktace-dohody o rozdělení úřadů, soudů, školství na dvě části, přičemž by Němci v české části pobírali více práv jak Češi v německé, tyto dohody česká společnost odmítla→skončila éra staročechů, nastoupili mladočeši

-Na konci 19.století byly české země nejvyspělejší v monarchii, měly již 10 mil. obyvatel, rozvíjel se obchod-Živnobanka (1868), průmysl-těžba uhlí a železné rudy, závody: Emila Škody v Plzni, založena Česká akademie věd a umění

-Ukázkami vyspělosti českého národa se staly:

              1891-Jubilejní výstava v Praze

              1895-Národopisná výstava v Praze

2)Vzrůst sociálních protikladů

-Na konci 19. století se česká společnost politicky rozvrstvuje a vzniká několik nových politických stran:

A)ČESKÉ:

         -1878-Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická

                  -zástupci: Lad. Zápotocký, J.B.Pecka

                  -boj za všeobecné hlasovací právo, 8. hodinová pracovní doba, zákaz práce dětí→prostředky: stávky, demonstrace, 1.máj=od r.1889 svátkem dělnictva

        -1898- Česká strana národně sociální -Václav Klofáč

        -1900- Česká strana realistická- TGM, Karel Kramář,..

        -1899-Agrární strana-Antonín Švehla

        -1894-Česká strana křesťansko-sociální-Jan Šrámek

B)NĚMECKÉ: podobně zaměřené s německými názvy

-Boj za všeobecné hlasovací právo:

                 -1896-všeobecné ale nerovné hlasovací právo (5 kurií)

                 -1907-hlasovací právo přiznáno všem mužům